Jaro je hlavní období vysévání rostlin. Nejdůležitější rady a tipy, jak na výsevy zeleniny, prozradí zkušená zahradnice a zahradní architektka Lucie Peukertová.
Výsev do půdy
Vysévání zeleniny ze semen se finančně vyplatí, když pěstujeme větší množství rostlin. Nevyhneme se mu však u druhů, které nelze pěstovat ze sazenic, ani u netradičních druhů a odrůd, jejichž sazenice se neprodávají.
Vlastní výsevní substrát či kupovaný?
Možná i letos zvažujeme, zda si vyrobíme vlastní substrát, nebo jej pořídíme již hotový. Co je lepší? Oba typy substrátů mají své výhody i nedostatky. Speciálně vyráběné substráty pro výsev a pěstování sazenic obsahují písek, vyzrálý kompost, dřevěná vlákna a rašelinu. Každý výrobce si složení upravuje, proto se může podle značky poněkud lišit.
Ph těchto substrátů se pohybuje mezi 5 až 7,5, jsou tedy vhodné pro výsev většiny běžně pěstovaných druhů. Velkou výhodou kupovaného substrátu může být jeho kvalita a především absence zárodků chorob a škůdců, což nelze říci o substrátu vyráběném svépomocí. Přestože si ho můžeme namíchat z rašeliny, zahradní zeminy, písku a prosátého kompostu, pokud ho nenapaříme v pečicí troubě (půl hodiny při teplotě 100 °C), může hrozit poškození vyklíčených rostlin houbovými chorobami. Pravda je, že se běžně setkáme is odpůrci napařování, kteří hovoří o rozkladu prospěšných látek a zabíjení všeho živého. Určitě se ale substrát nemá péct, do trouby jej tedy vkládáme dobře zalitý.
Zajímavostí posledních let je možnost koupě takzvaného supresivního substrátu s obsahem prospěšných hub, který má zajistit lepší kořenění i růst rostlin a hlavně ochranu před patogeny.
Při výsevech, později i při pikírování a výsadbě, dbáme na čistotu použitého nářadí i pěstitelských nádob, které lze v domácích podmínkách dezinfikovat zředěným octem nebo umýt běžným saponátem na nádobí.
Kromě substrátu můžeme semena vysévat i do perlitu či do rašelinových tablet, u kterých zcela odpadá náročné pikírování. Vyklíčenou rostlinu jednoduše přesadíme is tabletou do větší nádoby, případně i přímo na záhon ve fázi, kdy z ní vyrůstají kořínky.
Výsev do substrátu
Teplota a vlhkost
Většina druhů zeleniny potřebuje k úspěšnému klíčení teplotu nad 20 °C. Výjimkou jsou například celer, zelí, kedluben a kapusta klíčící i při nižších teplotách. Dalo by se říci, že předpěstování v únoru je možné spíše v interiéru nebo ve vyhřívaném skleníku. V březnu a dubnu vyséváme i do nevyhřívaného skleníku, fóliovníku či pařeniště. V případě nečekaných hlubších poklesů teplot si do určité míry můžeme pomoci bílou netkanou textilií, folií či starými koberci. První zmíněnou výsevy zakryjeme. Průsvitnou fólii neklademe přímo na pěstitelské nádoby či na půdu, ale ji umístíme na nízkou drátěnou konstrukci, čímž dosáhneme provizorního ochranného tunelu. Staré koberce jsou zase vhodné k přehození na zakryté pařeniště.
Teplomilné druhy zeleniny, například papriky, lilky nebo rajčata, vyséváme raději v interiéru, kde lze udržet nejen vyšší, ale také stabilní teplotu.
Všem výsevům dopřáváme mírně vlhký substrát, ale vyvarujeme se extrémů. Nepromáčíme ho, ale nesmí být ani vyschlý. Místo krhličky s proudem vody substrát zvlhčujeme pomocí nádobky s rozstřikovačem, aby se semena nevyplavovala na povrch, případně neslévala. V teplém interiéru pomůže udržet vysokou vzdušnou vlhkost kryt z průsvitné folie, která zamezí rychlému vysychání i prudším tepelným výkyvům.
Redakce radí: Je zahrada Vaší chloubou? Krásné zahradní dekorace, podtrhnou atmosféru každé oslavy či slavnosti pořádané venku.
