S vodou se budeme muset naučit lépe hospodařit, zejména vzhledem k nepředvídatelnosti srážek a klesání spodních vod či pramenů, čehož jsme byli svědkem v některých nedávných letech.
Kapková závlaha
Začít můžeme jednoduše, zachytáváním dešťové vody. Abychom jí zachytili co nejvíce, jeden, dva sudy obvykle nestačí, i když je to samozřejmě plusem. Mnohem více zachytíme do plastových nádrží k tomu určených, které se instalují pod půdu. Objem nádrže lze vybrat podle velikosti střechy. S jejím umístěním souvisí výkopové práce a otázka napojení čerpadla. Voda pod zemí se nepřehřívá a je chráněna i před slabšími mrazy. Dáme pozor i na to, z jakého povrchu stéká – staré azbestové střechy, které se kdysi hojně využívaly například na garážích, nejsou k tomu vhodné. Mimochodem, dešťová voda je na zálivku vhodnější než pitná z kohoutku, nejenže za ni neplatíme, ale není ani chlorovaná.
Alternativu k pitné vodě představuje studniční voda. Pokud ještě studnu nemáme (může jít o finančně náročnou záležitost), nezapomeňme podat žádost o povolení vodní stavby. Když voda není hluboce, stává se, že je znečištěná. Laboratorní rozbor pak ukáže, jestli ji můžeme bezpečně používat i pro zalévání zeleniny a ovoce.
Ať už budeme zalévat dešťovou, studniční nebo pitnou vodou nebo jejich kombinací, samotnou vodu i náš čas ušetří automatické systémy. Některé z nich jsou i určeny pro domácí hobby instalaci.
Nové nádrže na dešťovou vodu s kohoutkem umístíme nad terén tak, aby se pod ně vešla konev. Z klasických sudů vybíráme vodu ručně konvou nebo použijeme sudové čerpadlo.
Kapková závlaha
Různě konstruované „kapací“ hadice jsou vybaveny malými dírkami, přes které kape voda přímo k zavlažované rostlině. Intenzita zavlažování závisí na průměru dírek a na tlaku vody v rozvodném systému. Hadice umísťujeme na povrch půdy podél řádků s osázenými rostlinami. Systém můžeme napojit přes automatické regulátory tlaku a času zapojení na vodovod nebo zásobní nádrž a čerpadlo. Velmi důležitá je přitom čistota vody, aby se neucpávaly trysky „kapáčů“.
Rozvodné hadice mají být neprůsvitné, neboť v průsvitných se množí řasy, které systém ucpávají. Zavlažovaný záhon by měl být vodorovný nebo s minimálním sklonem. Systém lze využít ik přihnojování rostlin dobře rozpustnými hnojivy. Je to relativně jednoduchý, na pozemku snadno instalovatelný systém pro záhony na zahradě, ale i ve skleníku či fóliovníku.
Kapková závlaha
Kapacími hadicemi cílíme závlahu přímo ke kořenům.
Průsakové hadice
Celý systém je podobný kapkové závlaze, jen průsak závlahové vody se děje po celé délce rozvodné hadice opatřené množstvím miniaturních otvorů či pórů, která je položena na povrchu půdy vedle řádku osázených rostlin.
Uplatňuje se zejména na zavlažování rostlin vysazených v řádcích relativně hustě vedle sebe, například u špenátu, mrkve či cibule. Filtrace vody a automatická regulace je nutná a podobná jako u kapkové závlahy. Oba typy hadic můžeme překrýt mulčem, aby se snížil nežádoucí odpar vody.
Kapková závlaha
Poloautomatickou či automatickou závlahou můžeme vybavit zahradu jen na místech, kde je potřeba.
Podpovrchová závlaha rostlin
Oproti klasické povrchové závlaze umožní ušetřit výrazné množství závlahové vody. Eliminuje vodní výpar závlahové vody z povrchu půdy, vytváří možnost přímé aplikace živin do kořenové zóny rostlin, nepodporuje růst plevelů, neboť nezvyšuje přímo vlhkost povrchové vrstvy půdy ani vzduchu, ba ani povrchu rostlin, což by pomohlo množení houbových chorob.
Existuje několik systémů podpovrchového zavlažování, proto si vybereme takový, který se hodí k našemu druhu pěstovaných rostlin, velikosti našeho pozemku, variabilitě pěstovaných rostlin v následujících obdobích či k hloubce kořenění daných rostlin.
